2017: trh s administrativními budovami konečně čeká oživení 12. 4. 2017

Po hubených letech očekáváme vzestup výstavby kancelářských budov. Zvyšující se konkurence tlačí na výstavbu moderních prostor světových parametrů. „Vývoj je nejpatrnější v Praze a Brně, kde vznikají poměrně velké office parky. Ty pozitivně ovlivňují kvalitu kanceláří, protože kladou důraz na využití současných světových trendů v kancelářském prostředí,“ komentuje situaci Radek Mašinda, designér z U1.

2017: trh s administrativními budovami konečně čeká oživení

V posledních letech výstavba administrativních budov v tuzemsku spíše stagnovala. V roce 2015 dle dat Českého statistického ústavu (ČSÚ) meziročně klesl počet nových administrativních budov (z 92 na 75), ovšem zvýšila se jejich hodnota i podlahová plocha (ze 4,1 miliardy Kč a plochy 180,5 tisíce m2 na 8,1 miliardy Kč při ploše 272 tisíc m2). Data za loňský rok zatím nejsou k dispozici, ale podle studie společnosti Colliers International lze usuzovat, že vývoj bude obdobný, dokonce se bude jednat o jeden z nejslabších roků: „V roce 2016 došlo obecně k poklesu výstavby nových kanceláří, v Praze za loňský rok evidujeme 32 300 metrů čtverečních dokončených kanceláří – nejhorší data za posledních čtyřiadvacet let.“ Tatáž výzkumná zpráva ale přináší také optimismus. V roce 2017 bude v Praze dokončeno nejméně 15 nových a rekonstruovaných projektů s celkovou výměrou mírně přesahující 175 000 metrů čtverečních.

Podobný trend vidí i studie PwC Emerging Trend in Real Estate 2017: „Český realitní trh patří ve střední a východní Evropě mezi ty zavedené. Všeobecně je velmi stabilní s dobře nastavenými pravidly. Už na konci minulého roku bylo po několika chudých letech patrné jeho oživení, předznamenané zvýšenou poptávkou po kancelářských prostorech,“ shrnuje Michael Mullen, řídící partner PwC Legal pro střední a východní Evropu. 

Do deseti let nás čeká výrazná změna struktury pracovního kolektivu 

Zájmu o výstavbu kancelářských prostor nahrává také tuzemská dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v EU, která se v roce 2016 držela průměrně na 5,5 procenta. Dle dat ČSÚ je v ČR v současnosti zhruba kolem 463 tisíc administrativních pracovníků a úředníků. Ráz nové administrativní výstavby ale bude čím dál více ve znamení inovací, flexibility a environmentálních trendů. Souvisí to s postupnou změnou struktury pracovního kolektivu v jednotlivých firmách.

 „Je potřeba si uvědomit, že v horizontu deseti let odejdou do penze ročníky, které převážnou část ekonomicky produktivního věku pracovaly před rokem 1989 v době řízeného hospodářství. Na pracovním trhu tak ‚zbudou‘ ti, kteří poměrově strávili více zaměstnaneckých let v době tržní ekonomiky. Od roku 2010 se také postupně na pracovní trh dostávají lidé, kteří jsou zcela nepoznamenáni dobou komunismu, tedy takzvaná generace Z. Všechny tyto faktory mimo jiné výrazně ovlivní mentalitu a způsob řešení problémů a konfliktů na pracovištích,“ dodává Vlastimil Beran z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Společnosti, ale i developeři si již stále více tyto tendence uvědomují, byť ne všichni na ně flexibilně reagují. Jak vyplývá z výzkumu společnosti U1, realizovaného pomocí Instant Research od Ipsosu, při náborových pohovorech se již teď setkává téměř 84 procent vedoucích pracovníků s uchazeči narozenými po roce 1989. Nastupující mladá pracovní síla se od předchozích generací odlišuje tím, že jako náctiletí již byli zvyklí na globalizovaný on-line svět a práce s technologiemi je pro ně naprosto přirozená. Nevyznávají stejné pracovní hodnoty jako jejich rodiče z generace X ani generace Y. „Není pro ně samozřejmé, aby se pracovní prostředí striktně odlišovalo od soukromého. Potřebují, aby se podobalo co nejvíce běžnému prostředí, kde žijí,“ vysvětluje požadavky generace Z Radek Mašinda, designér společnosti U1.

Takové tendence potvrzuje i studie PwC. V příštích třinácti letech budou realitní trh a jeho směřování ovlivňovat nejen technologie, ale především sociální změny. Roli budou hrát také požadavky na ekologická řešení a stále oblíbenější sdílená ekonomika. Ve středu dění bude stát člověk-zaměstnanec a jeho potřeby.

Moderní pracoviště 21. století by mělo mít k dispozici variabilní pracovní místa, která lze individuálně modifikovat a přizpůsobovat aktuálním potřebám jednotlivých pracovníků i celého týmu. Stejně tak bude mít i méně formální zóny, kde zaměstnanci mají k dispozici veškeré vybavení, které potřebují. „Takzvané měkké pracovní zóny neslouží k relaxaci, ale k práci, což se často zaměňuje. Střídání prostředí přispívá k větší koncentraci a kreativitě. Vhodné jsou i malé buňky či odhlučněné prostory pro dva až čtyři lidi, které slouží jako zasedací místnosti pro jednání, schůzky nebo individuální soustředěnou práci,“ upřesňuje Mašinda.

V Česku má dle výzkumu Instant Research 40 procent firem pracovní prostředí strukturované do uzavřených místností pro týmy do deseti lidí a k tomu potřebný počet zasedacích místností. „Tento uzavřený koncept, který je vhodný spíše pro generaci X a částečně generaci Y, bude v budoucnu zastoupen ještě méně, nahradí ho z hlediska komunikace otevřenější a přirozenější prostředí, přizpůsobené požadavkům a způsobu života generace Z,“ uzavírá Mašinda.

V roce 2017 bude dokončeno několik moderních kancelářských projektů:

V roce 2017 bude dokončen developerský projekt Five, který je kombinací částečné rekonstrukce stávajícího objektu a nové výstavby v Praze 5. Právě zde budeme mít náš nový showroom. „Projekt Five vyhovuje filozofii naší práce a spojuje historickou a moderní architekturu v kombinaci s nejmodernějšími technologiemi,“ vysvětluje Lenka Heuerová, branch manažerka U1. Z dalších projektů, které čeká dokončení, patří například karlínský Butterfly. 

Rovněž v Brně čeká v tomto roce na své první nájemníky například Ponavia Park s výměrou 11 000 m2, Campus Science Park nebo brownfield CTP v areálu bývalé Vlněny, který bude v průběhu výstavby narůstat až na 90 000 m2. Za zmínku stojí také 10 000 m2 v areálu CTP Ponávka, který je již nyní de facto k nastěhování.

Nahoru